Veselé příhody z Kozojed 3.díl

 

 

cena:  300 korun

Tato kniha je závěrečným dílem trilogie o fiktivní vesnici Kozojedy na Valašsku a to U nás v Kozojedech a Veselé příhody z Kozojed 2.a 3.díl. Autor zde uzavírá životní příhody přátel,kteří si užívají života se vším všudy a svojí pozitivní životní filosofii s nadhledem překonávají negativní rysy současné společnosti, jako je závist, nenávist, hamounství, pokrytectví, faleš
a touha po moci a autor se především snaží čtenáři nastínit, jak je pro život důležitéskutečné přátelství, které je nejlepší obranou proti všudypřítomnému stresu. Autor se v knize zabývá problémem koronavirové pandemie, která z české společnosti udělala tlupu rozhádaných blbců, dále regionální politikou, která i na nejnižší úrovní zavání korupcí a touhou po moci na vesnici,a veselými příběhy Klubu Čilých Staříků (dále jen KČS) členů bývalého obecního zastupitelstva v Kozojedech, které autor v této knize poslal do důchodu, ale ani po oslavě sedmdesátých narozenin si tito kamarádi nepřipouštějí, že by byli neužiteční, ba naopak, teprve v tomto požehnaném věku si dopřávají veškeré požitky, které život nabízí. Kniha je psaná valašským nářečím, které umocňuje humornost děje, čili text je prost veškerých korektur a především jakémukoliv zásahu cenzury.Autor se v knize okrajově vyjadřuje i k problému imigrace, která je noční můrou celé Evropy a upozorńuje na nebezpečí rasismu naruby.Kniha je určena především těm čtenářům, kteří mají rádi humor a satiru a nedoporučuje ji ke čtení všem udavačům, kteří jakýkoliv psaný komentář k problému nepřizpůsobivých menšin a náboženských fanatiků okamžitě  považují za rasismus a xenofobii.

 

MEDVĚD NA VALAŠSKU

Valašsko je jistě krásná zem, osázená slivovivců. Vím o čem mluvím, bo sem sa tam narodil. Tož za mojích dětských roků byl na Valašsku klid, sem tam sa přes horu přehnala banda Bande- rovců, ale bdělí komunisti ich zavčasu zlikvidovali a potym sa na Banderovce hráli v lesi enem děcka. No dycky vyhráli ti, co byli za komunisty. Ale před nedávnem začal Valachy nasírať medvěd, nikdo neví, esli utékl z cirkusa a nebo nejakému valaš- skému zbohatlíkovi ze sůkroméj sbírky dravéj zvěře, ale začal dělať na Valašských kotároch pořádnů neplechu.

A tak nebylo dňa, aby v televizních kanáloch a stokách tele- vizní Jasánci s vyvalenýma očama neinformovali občany Česka o řádění chlupatého šmejda na Valašsku, celé televizní štáby vy- rážaly na Valašsko, aby na místě samém zabíraly drastické scény s doráňanýma (roztrhanýma) ovcama a s rozházanýma včelíma

úlama, bo medvěd miluje med, jak ludé hamburger a dyž mu nasrané čely napíchajů do rypáka stovky žihadel, tož si medvěd vybije zlosť na samotných úloch, samozřejmě dycky nezapoměli připomenůť, že uváděné záběry sů drastické a možů sa ně ně dívať enom otrlé povahy z řad převlečených komunistů, kerým není na světě nic svaté a že děcka v době vysílání majů dávno spať.

Stejně tak šecky myslivecké sdružení na Valašsku byly v pl- néj pohotovosti, po stopách medvěda vyrážali ti najlepší stopaři z kraja a myslivečtí snajpři s najmodernějšíma zbraňama z Omni- pola a dalekohledama na noční vidění, na medvěda sa kladly pasti s nastraženýma kozíma zdechlinama, což je pro medvěda pochůtka srovnatelná s hamburgerem pro ludi, ale medvěd si z myslivců, stopařů a dalších různých naháňačů dělál prdel a dyc- ky sa objevíl tam, kde ho nikdo nečekal.

Tady televiza Prima, jak vám možu pomocť,“ vybřéskl do te- lefona zpravodaj Kravinec.

Tadyk je pasekář Vyškeřák, šeckého nechajte a hneď přivalte na Vsetín, řádí tadyk medvěd, ně doráňal čtyři ovce, zežrál nám psa, ze kerého zbyl enem ocas a našemu kohútovi ukúsnul ptáka, tož ten dyž ráno kokrhá, tož mutuje, to mosíte natočiť.“

Teď nemožu, připravuju reportáž o tym, jak Zeman dyž byl děcko, kradl sůsedom třešně a na Vysočině, dyž objímál smrky, tak tajně do kmeňů vysazoval kůrovca.“

Na Zemana sa vyser hňupe, medvěd je důležitější, „ zdupál Kravinca pasekář Vyškeřák, tož Kravinec zbalíl celý televizní štáb, šak ich bylo asik 199 a vyrazili na Valašsko, aj dyž šéfre- daktor Moravec piščál, že esli nebude večer ta reportáž o zlodě- jovi Zemanovi, tož že sa Kravinec nemusí ani vracať a raděj ať sa nechá zežrať medvědem.

A tak sa ve večerních zprávách místo reportáže z kradení třeš- ní sůčasným presidentem, objevila reportáž o potrhaných ovcách

v okolí Vsetína a televizní diváci okamžitě zahltili internetové servery, ať s tým medvědem udělá nekdo pořádek, že šeci sa bojíja o svoje děcka. No a Kravinec zatým během týdňa nalétal po valašských kotároch sto podzimních kilometrů, bo medvěd chvílu neposeděl na řiti a pořáď šmatlal po horách, jak nejaký německý turista a sem tam porval nejaků ovcu.

Na krajském velitelství ve Zlíně sedí kolem kulatého stola vedúcí papaláši kraja v čele s vedůcím katolickým tajemníkem Čunkem.

Tož co s tým zasraným medvědem uděláme,“ ptá sa Čunek,

já ho navrhuju odbachnůť, bo s cikánama a medvědama sa člověk nesmí srať.“

Tož to v žádném případě, medvěd je chráněný živočich, vedle čolků jeden z nejvzácnějších, mosíme ho odchytiť živého a převéť do nejaké ZOO,“ zavřísknůl vedůci hnutí Valašského Grýnpajca Žížala, naši členové ze ZPMALZ (Združení přátel medvědů a lesní zvěře) nedovolí, aby medvěd byl zastřelený, nejsme gestapáci, zme lidi, my nachystáme odchytovů klec a do medvěda lapíme.“

Než ho chytíte, tož medvěd zamorduje šecky ovce na Valaš- sku aj s ovčáckýma psama, už sem poslal povolenku k odlovu medvěda sůdruhovi Bakalovi do Švýcarska, za 1 milion SF, ale ten ně odepsál, že není žádný hňup a že by zme ho při téj pří- ležitosti zadržali a předali horníkom z OKD, tož že préj prodál povolenku svojému kamarádovi Svobotkovi z ČSSD“ zdělíl in- formacu o svojéj aktivitě Čunek.

Mezitým reportér Kravinec úplně zapoměl na Zemana a točíl medvěda jak urvaný, raz nad Vsetínem, potym u Kroměříža, pak zaséj u Vizovic a členové ZPMALZ přemýšlali, de nachystajů na medvěda pasť. Tož ju nakonec umístili na tak tajném místě, že ani oni sami nevěděli, kde je majů a dyž ju konečně po týdni na- šli u Vizovic, tož zjistili, že sa jim do kysně ulapilo 10 kozomrdů z Arábije, keří sa do kysně skovali před deštěm a dyž uviděli

na podlaze mrtvů kozu, kerá slúžila jako návnada, tož dyž ju chtěl jeden kozomrd ojeť, tož jak s ňů škubl, tož přetrhl šňůru, za kerů byla koza přivázaná za nohu a vrata kysně sa zabůchly a kozomrdi byli v pasti místo mědvěda. O tuto lapací kysňu nato projevila vélký zájem cizinecká policia a hneď zadali výrobu 100 tisíc týchto kysní u Omnipolu na lapání migrantů s tým, že jako návnady použijů živé kozy.

Mezitým medvěd trhál ovce u Hutiska a vrchní Grýnpajca Ží- žala proklél medvěda do horůcích pekel, „co si ta medvědí sviňa myslí, že si z nás bude dělať prdel, okamžitě převezeme kysňu k Hutisku.“

Mezitým nasraný Čunek zeřval Grynpajce, „kurva, jak dlů- ho toho mamlasa budete chytať, telefonovali ně nasraní ludé ze Vsetína, že viděli medvěda na Jasénce, ale dyž ho chtěli umlátit klackama, tož medvěd šlohnůl u hospody kolo a ujél ím na kole k Valašskému Meziříču, esli ho nechytíte do dvuch dní, tož ho odprásknu sám.“

No, jak dlůho si eště bude medvěd dělat z Valachů prdel, tož to sa dovíme z ČT1, aj dyž vedůcí zpravodajca Moravec zeřval Kravinca, že zatým co on sa hóní desik po Valašských prdelách za medvědem, tož ČT1 odvysílala reportáž o Zemanovi, že je sprostý jak štolverk a že na Vysočině nakazíl šecky smrky, keré tam objímal kůrovcem a že proto je tam kalamita a že tu repor- táž vidělo 13 milionů Čechů a že šeci psali to televize, aby byl Zeman předhoděný medvědovi jako návnada.

Ty Juro, s tým medvědem to není žádná sranda, ty tadyk cho- váš přes padesát ovcí, tož to je pro medvěda návnada jak vyšitá, měli by zme utvořit medvědí domobranu,“ upozorníl Juru hajný Breburda.

sem mluvíl s hospodářem mysliveckého sdružení Slepý ostříž z Kozojed, že budů v noci držať pohotovosť na šeckých posedoch kolem Kozojed a my si zaséj pohlídáme náš ranč z po-

sedů kolem golfového hřišťa, není boha, aby zme teho nena- žraného pazgřivca nedostali,“ informovál o přijatých opatřeních Jura.

Jedno ráno po snídani, když si doktorka Pátková s Pilinákem zháňala dohromady tlupu českých turistů, než vyrazíja na tůru, tož ich informovala „dneskaj sa vydáme na Syrákov, je tam nová vyhlídková rozhledňa, ze kteréj je za dobrého počasí viděť do dvora známéj pálenice ve Vizovicách JELÍNEK, držte sa šeci pěkně pohromadě, neodbočujte z trasy, bo tadyk v regionu řádí medvěd, tak připraveni, můžeme vyraziť,“ a ze dvora Jurova ranča vyrazila asik desetičlenná ekipa turistů, dychtivá výhle- du z rozhledni na palírnu kořalky ve Vizovicách, no netrvalo ani čtvrt hodiny, dyž celá turistická výprava přiletěla vyděšená zpátky do dvora a udýchaná doktorka Pátková pořerývaně Juro- vi zdělovala, „ppane Jjuro, na golfovém hřišti na šestéj jamce hraje medvěd golf.“

Proboha paní doktorko, ce ně to tadyk vykládáte, v životě sem neviděl, aby medvěd hrál golf,“ zakrůtíl nevěřícně lebeňů Jura.

Přísáhám, šak ho viděli aj ostatní, že jste ho viděli,“ obrátila sa Jolanka na turisty.

Šak baže, oháňál sa tam golfovo holo nad lebeňo, jak urvaný,“ potvrdil přitomnost medvěda turista z Olomoca.

Tak jdeme na něho,“ zavelél Jura a z hájenky zebrál uspáva- cí pušku aj s uspávací šipků, no zrovna byli u Jury aj Prdivín s hajným Breburdů, ti si připravili kulovnice a šli zme na med- věda, my ostatní zme Jurovi, Breburdovi a Prdivínovi z uctivéj vzdálenosti kryli záda s dlůhýma nožama, to pro případ, že by sa medvěd začál šprajcovať, tož by zme ho podřezali dlůhým nožem způsobem halal.

Dyž býl Jura od měděvda asik 50 metrů, tož napálíl medvědovi do prdele uspávací šipku ze sedativama na uspání, no medvěd sa

chytíl za řiť a řvál, „kurva kerá piča..“ a než stačíl dořécť, tož sa třikráť otočíl kolem osy a spadnůl na zem jak podťatý.

Do prdele to není žádný medvěd,“ zaječál Jura a převrátíl spí- cího medvěda na záda a dyž mu sudál z krka medvědí hlavu, tož sa ukázalo, že sa jedná o recesistu Kobylku, navlečeného v medvědí koži.

To ej ale vůl, dyť zme mohli z pěti děcek narobiť sirotky,“ ulevíl si Beburda.

Jura hneď zavolál mobilem doktora Močičku, okamžitě při- jede na ranč zkontrolovať upaného Kobylku, protože uspávací šipka byla napajcovaná sedativama na nekolikasetkilového med- věda a né na osmdesáti kilového Kobylku, dyž doktor Kobylků prohlédnůl,změříl mu tlak a srdeční puls, tož nám poručíl, ať Kobylku v plachtě přenesemne do stodoly na seno, protože ten bude spať celý týdeň.

Za hodinu přifrčálo k bráně Jurova ranča SUV a z něho vy- skákalo pět mladých Kobylků, no najstarší sa hneď dotazovál, co je s tatů, Jura si ho vzál stranů a domlůval mu „ty Vincku, sakra, domluvte tatovi, ať už neblbne, dyť to mohlo skončiť špatně a málem by zme byli obviněni z vraždy ,“ a vysvětlíl mu tatův exces s medvědím převlekem, no ubezpečíl ho, že tata si ve stodole pospí do aleluja a za týdeň si pro něho možů přijeť.

No to je těžké, tatovi dyž přeskočí v makovici, tož vyváďá kraviny jak malý piskoř, opravdu je těžké ho uhlídať,“ omlůvál tatu najstarší syn.

Šak my ho známe, ale tata je fajn chlap a bylo by ho škoda,“ uzavřél Kobylkovu eskapádu Jura a šeci zme si slůbili, že příště dáme na Kobylku šeci pozor, aby sa náhodů nepřevléknůl za islámského teroristů a ze srandy by unésl školní autobus.

Mezytým medvěd létal po Valašku jak urvaný vagon, všade nadělál plno škody a velitel Zlínského kraja Čunek pořáď enem

slubovál, že už bude medvěd brzo lapený do klece a na sloven- sko-českéj hranici bude vyměněný za českého rysa.

Určitě překročíl hranice nekde v Beskydoch

vůbec sa nenamáhál předložiť na celnici veterinární prohláše- ní o bezvadném zdravotním stavu,“ vykládál Čunek Jasánkom z televizních stok a kanálů a dodál, že pokáď sa stopařom a Gry- npajcom nepodaří medvěda odchytit, tož sa vydá ho odbachnůť sám.

Z Valašska sa vám zaséj hlásí reportér Kravinec, mám vedla sebja grynpyjca Močůvku z hnutí Duhovka, kerý nám řekne, jak to vypadá s medvědem ve Vsetínských vrchoch, sůdruhu Mo- čůvko, tož povězte divákom, de sa medvěd v súčasnosti pohybu- je a esli eště pořád morduje ovce a kozy, bo diváky zajímá, dyž zamorduje šecky kozy, esli sa kozomrdi z téj Sýryje nevrhnů na malé valašské děvčátka.“

Tož ta sviňa nás honí z jedného lesa do druhého, dokonca nás nalákal až na Slovenské hranice, tož zme sa spojili ze Sloven- skýma pohraničníkama, že esli ta kurva bude překráčať Sloven- sků hraniční čáru, tož ať ho odbachnů, že sůdruh Čunek s tým sůhlasí a dal nám to aj písemně otevřeným dopisom, byli zme v nustálém spojení s moderníma vysílačkama z KLDR, dyž zme učuli „do piči, medveď, de sa tu zobrál, utěkajte, to je Grizzly a pozritě sa, ako je nasratý“ potom zme učuli strelbu jak u tyho Verduna a medvěd sa přehnál kolem našéj pasti a mazál zpátky ke Vsetínu, tož zme vysilačků volali tym Slovenským pohranič- níkom, co sa stalo, tož akýsi generálporučík Štiavnička roztřese- ným hlasem nám sdělil, „že su všetky posratí a že kanonádů postrielali desať srncov, dvatsať diviaků a tri krepelky a ať si medveďa lapíme sami, že oni sa do teho nebudů srať, že na Slovensku majů medvědů nadbytek.

Sůdruhu Močůvko a préj zte ve spojení s uspávacím snajprem Kulobrokem z téj ZOO v tym Královým Dvorku, kerý pry ho

uspí jakúsi flintů s uspávacím narkotikem na bázi LSD, kokaina a Pervitýna a že to nebude problém a do jedného dňa bude med- věd spať jak zabitý, co sa stalo, Kulobrok sa netrefíl, či co, že medvěd pořád rajtuje od Karolínky ke Vsetínu a zpátky?“

Tož ztratili zme medvědovy stopy, zme sa spojili s Indi- ánským stopařem Divokým Býkem z Utahu v USA, ale ten préj nemá čas, bo ide po stopách tých migrantů z Hondurasa, co sa blížíja k hranici USA a Mexika a že sa mu stopy tych migrantů ztratily desik u Acapulka v oceáně, tož préj by mohl přiletět až za dva měsíce, tak Kulobrok sa nasrál, že mu neumíme vystopo- vať medvěda a odejél do Afriky stopovať s Křovákama nosorož- ce, no objednali zme u Interlovu další lapací kysně a budeme ich rozmisťovať ke každéj valašskéj dědině a není boha, aby zme tu sviňu konečně nelapli, enem sa može stať že na návnady budeme museť zabiť šecky kozy na Valašsku, tož migranti budů měť na Valachoch po piči, bo co nezežere medvěd, to zabijeme my na návnady.“

Děkuju za rozhovor, vážení diváci, možu vás ujistit, že o medvědovi vás budeme průběžně informovať aj přes vánoč- svátky, pokáď sa medvěd na zimu nezazimuje v nejakém opuštěném partyzánském bunkru, kerých je tu na Valašsku jak nasraných a nevystopuje ho ani německý Wermacht a teď pře- pojuju do studia, de vás reportéři ve velikých zprávách budů informovať o rozpínavosti Ruska a o nebezpečí, keré nám z východu hrozí a ze Vsetínských hor sa s váma lúčí reportér Kravinec.“

Bohužel, mně sa ve spojení s tým šmejdem medvědem stala nepříjemná věc, dyž sem utěkál k uspanému medvědovi (Kobyl- kovi) tož sem šlápnůl to golfovéj jamky, v koleni sem ucítl bo- lesť, jak dyby mně Prdivín prostřelíl koleno z kulovnice a tak doktor Močička, dyž ohledál Kobylku, tak sa začál věnovať mně, prohmatál mně koleno a tváříl sa u teho hrozně vážně a na-

konec mně zdělíl ortel, „Josefe, operace kolena ťa nemine, s tým počítaj, doporučím ťa do okresní nemocnice na ortopediju, bu- deš moseť absolvovvať předoperační vyšetření a pak půjdeš pod kudlu.“

No do prdele, to radšéj na hřbitov, než do nemocnice,“ zasa- krovál sem, ale bohužel nebylo vyhnutí a tak přesně jak doktor předpokládál, na ortopedyji mně zdělili termín, dy mám na- stúpiť na operacu, ale předtým sem eště létal jak hadr na holi po šeckých tých předoperačních vyšetřeních, aby sa zistilo, že sa přeca enom eště proberu z narkozy, no pobyt v nemocnici, mňa, kerý vyznává volnosť života, úplně zdecimovál.

Zjistíl sem, že pobyt v nemocnici není žádné leháro.

…a proto v nemocnici majů:

5:00 budíček, ohlašuje sa mohutným řevem šeckých sestřiček a nekeré dokonca používajů aj píšťalku

5:30 další budíček – nese sa čaj

6:00 další budíček nese sa teploměr a teprva na místě samém sa pacient doví, esli mu bude teploměr zaražený do řiti anebo pod pažu

6:30 další budíček – nese se snídaně

7:00 další budíček šup z postele, primář vidí, že mám čisté prostěradlo. Že 16 hodin po operaci kolena bych klidně ležál na odpadkách a nijak by mně nevadili ani potkani, hodující moju podestýlku, nikoho nezajímá.

8:00 skoro usínám, tak je potřeba, aby zkontroloval dok- tor, co nastůpil na ranní směnu. Operace kolena asi končí v 90% případů smrtí, že nemůže počkat na vizitu, jenomže mi zároveň s kolenem vyoperovali aj žlučník.

8:30 přemýšlám, jestli cenu zkusit usnout nebo sa radši po- dělám do postele, aby měl pan primář radost

9:00 konečně vizita, pak se dospím, pokojem proběhne tlupa dvaceti lidí v bílých plášťoch, primář mě ohmatá kolen a omluví sa za nedopatření se žlučníkem.

10:00 budíček holoto, vytírá sa podlaha. Přesně ta samá pod- laha, co se vytírala včera večer. Možná kdyby sa vytírala jen trochu pečlivěji, stačilo by to jednůc denně.

11:00 „Jéé, vy jste spal? Já sa jdu enem optať, jestli vám něco nechybí …“ Odpovídám, že k dokonalosti mně chybí už enom klůč od dveří, ale z jakéhosik důvodu mojů odpověď nikdo ne- bere vážně.

12:00 Oběéééd. Super! Nic mňa nedokáže vytáhnůt z poste- le tak, jako ten stavební materiál, co dovezla firma honosně sa označujůcí za catering. Právě jsem přišel o důležitou část kole- na a zažívacího traktu, což má za následek žaludeční nevolnost a tak jsem k obědu dostal kašu, kterů kdyby znali naši před- chůdci, nepotřeboval by Karlův most rekonstrukci ještě dobrých tisíc let. A abych si pošmáknul, topila sa v oleji. Sice obvykle nemám nic proti pintě kvalitního vypečeného sádla, ostatně pro- to takéj můj žlučový zásobníček radši spáchal sebevraždu, ale jak mám měť vůli doma dodržovat žlučníkovů dietu, když si z nemocnice přivezu špatné návyky?

13:00 „Jéé, vy jste nejedl?“ Ačkoliv věřím v to, že evoluci, svini pomaléj, bude trvat ještě tisíce let, než přizpůsobí zažívací orgány člověka nemocniční stravě, odpovídám laskavě, že jsem ochutnal a bylo to tak vynikajůcí, že si na to nechcu zvykat, protože doma by ně to chybělo a určitě bych si způsobil zánět slepáku, abych sa mohl zaséj tak dobře najesť.

14:00 První návštěva pro spolubydlícího, asik třicet příbuz- ných obklůčilo šecky postele, včetně tém mojí a stokilový bratr mě přisedl operované koleno.

14:30 Všeci společně volajů babičce, která kvůli stáří nemohla přijet a evidentně i hovno slyší.

15:00 Svačina. A hele, puding! Zatým určitě najlepší jídlo dňa. Kdyby z něho šla vyndat lžička, určitě bych ho ochutnal. Ale voní hezky.

15:30 Další návštěva pro spolubydlícího aj s babičků na koleč- kovém křesle

16:00 Návštěva pro mňa, mladí přijeli aj s mojů robů, která mě okamžitě sprdla, že kdybych nechlastal, tak by mně nic nebylo

17:00 Další opozdilci na návštěvě dědka na vedlejší posteli. 17:30 „Nese sa večeřa! Výborný kyselý chléb a máslíčko“ je to

jasné, chtěj mňa zabít. Přemýšlím, jestli jim mám připomenůť, že ty tři ďůry v břuchu neznamenajů, že jsem si nechal udělat obřízku.

18:00 Vytírá sa podlaha. Je to velice krátká, za to ale hodně hlučná epizoda.

18:30 Konečně dorazil objednaný čaj, který měl podle posled- ních informací z před hodiny dorazit „hned“.

19:30 Oči mně padajů, půjde se spát.

20:00 Měření teploty. Přemýšlím, že bych někomu nejraději narval do zádi celů meteostanicu, ale asi bych nebyl první.

20:30 Dědek vedle nabyl dojmu, že mám zájem rozebírat s ním scénář Ordinace v růžovéj zahradě a ptál sa mňa, esli sem býl komunista. Jediné, co bych rád rozebral, je dědek. Tím, jak jsem sa k němu otočil zády, jsem mu asi nechtěně potvrdil můj zájem, tak si s mojů zadní částí vesele povídá dál a ani mu nevadilo, že sem mu sdělíl, že sem býl zamlada v Hitlerjugend.

21:30 Dědek jak mávnutím kouzelného průtka usíná se závě- rečnýma titulkama. Jde se spát.

22:00 Sestra si nás od dveří kontroluje, jestli spíme. Asi si ne- byla úplně jistá, tak pro jistotu práskla dveřma. Dědek udělal jen

eeee chrrrrr“, za to já bych teď ocenil tu výměnu prostěradla, kterou jsem ráno pohrdal.

22:30 Dědek chrápe tak, že z vedlejší budovy odpadává izo- lace. Zkusil jsem po něm hodit bažanta, ale kapalina v něm na poslední chvíli nečekaně vychýlila jeho přesně vyměřenou tra- jektorii. Jsem bez munice jak Rus u Stalingradu. Kdybych nebyl

po tom celodenním maratonu tak unavený, načůral bych mu do kapačky.

23:30 Asi jsem si zvykl na dělostřelectvo, jehož batalion za- kempil na druhéj posteli, protože i přes vytrvalů ofenzívu po- malu usínám.

0:00 Dědek rozsvítil, relé v nemocničních světloch nepochopi- telně dělajů taký kravál, že není možné to rozsvícení přeslech- nůť ani na rozjetéj techno párty. Chce vyléť bažanta, aj když v něm má hovno. Teda „nic“, aby snad nedošlo k mýlce. Zase takový borec, aby nasral do bažanta, teda fakt není.

1:30 Dědkův bažant asi problémy s prostatů, protože dědek opět rozsvítil a chce vyléť bažanta, kde skoro nic není. To ho sestřičky sjedů, že mňa nenechá spát a ať příště zavolá, až ho naplní. Ještě že alespoň ony měly rozum a svůj šepot ztišily pod úroveň hluku startujícího Concordu.

2:00 Dědek chrápe.

3:00 Plomby už mám úplně vydřené, jak skřípu zubama.

4:00 Usínám. Zdá se ně o řízku. Utěká přede mňů. Ale než zdolá val z bramborového salátu, je můj. Už sa blíží k mojéj hubě, kdežto v tom …

5:00 „Vstávejte vy lenoši, přece nám tu neprospíte celý den!“ Kdo sa sakra v 5 ráno prosil o veselů sestřičku?

Ten spánek fakt bodl. Úplně cítím, jak sa moje břucho přes noc krásně zahojilo a koleno krásně ohýbá. Aj kdybych si musel na po- koj objednat rikšu, dnes jedu domů. Zachráním tím život jednomu starci, co zrovna čte napínavé slevy v letáku Kauflandu. Ještě že mě nikdy nečeká pobyt na šestinedělí. To bych asi kojil kefír.

Odpoledne jsem býl propuštěný do domácího ošetřování, abych nezavazál a nezabíral postel závažnějším případom, ale místo k mladým jsem sa nechal odvézt k Jurovi, kde mám ve sklepě vlastní křeslo a kde možu nasávať výpary slivovice, což je jiná bašta, než neslazený čaj v nemocnici.

Tak jak, už grympejci (greenpace) lapili teho medvěda?“ byl sem zvědavý.

Depák, ti nechytíja ani užovku, natož medvěda, po celém Va- lašsku nastražili asik 199 kysní se samospuštacíma dveřma a hov- no, akorát u Hutiska sa jim do kysně nacpalo asik 10 kozomrdů zb Arabije a nejakým nedopatřením si spustili vrata, no řvali tam jak na lesy a vyhrožovali, že esli ich někdo nepustí, tož šecky podřežů dlůhýma nožama, no tamní myslivci vodili ke kysni svoje děcka, aby jím ukázali, jak vypadajů půštní opice a teprva potym ich vy- pustili, ti mazali, jak dyby jím za patama hořelo a že si budů ztě- žovať u téj jakéjsi transparency internajšl za porušování ludských práv, mamlasi smradlaví,“ odpluvnůl si Jura.

U řezníka Jelítka baby melů jedna přes druhů, „slyšely zte roby, préj ten medvěd utékl z teho parlamenta, dyž ho začali porcovať, ale Čunek v televizi vykládal, že ten medvěd určitě utékl z nejakého cirkusu, když umí jezdiť na kole a že dyž ob- volál šecky ZOO, esli jím nechybí medvěd, tož šecky ZOO mu řekly, že stav jejich medvědů odpovidá inventurnímu zeznamu,“ vykládala stará Čurdová.

No jo ti politici sa do šeckého serů a neumíja ani naporcovať medvěda, pane Jelítko, proč zte jim nejél toho medvěda rozpor- covať, dyž to umíte ze psama?“ byla zvědavá Upšůkaná.

Baby, sakra, přišly zte nakupovať nebo drbať, co mě je po medvědovi, ovce nechovám a včely též né, tak že je mně med- věd ukradený a politici též,“ nasrál sa Jelítko a začal hrozivě mávať pantokem.

No, no, enom sa neposerte, šak dyby zte chovál ovce, též bys- te honíl medvěda, aby vám jich nezežrál!“ začaly útočiť baby na řezníka.

No nakonec po měsíci sa medvědovi přestalo na Valašku lůbiť a asik aj bez pasu přešél hranice na Slovensko a od téj doby není o něm počuť, enem Moravec z ČT1 je nasraný, že sa grynpejcom

nepodařilo medvěda ulapiť do kysně, aby mu položíl nekolik otázek, kerů velků stranu bude v příštích volbách voliť.